S. Adam: Už před rokem jsme se rozhodli předělat nás základní systém a volba padla na webové služby. Jde hlavně o to, že systém musí být otevřený i pro naše dealery a k tomu jsou WS ideální platformou. Využíváme embedded ESB (webMethods), což je sice drahé řešení, ale spolehlivé a univerzální. Projekt má řídící výbor na vrcholové úrovni a jsou do něj zapojeni i specialisté na procesy.
Sadil: Technologii ESB máme k dispozici v rámci platformy, ale zatím váháme. Některá propojení sice řešíme přes SOAP, ale jednotným konceptem SOA bych to nenazval. Řídíme to sami v IT Dep.
Jiřina: Velký projekt na systém založený na WS jsme absolvovali už loni. Běžel jako všechny IT projekty - byli do něj zapojeni pouze vybraní dotčení uživatelé, jinak si ho řídl náš CIO.
Komárek: U našich informatiků je SOA zakázané slovo. Prá vede jen k chaosu a nerušení bezpečnosti. Mimo IT o SOA nikdo nic netuší, takže nějaká představa, že by právě SOA pomohla spojit aktivity shora od vedení a od IT není u nás moc reálná.
Mareš: Přímo SOA iniciativa to není, ale na SOA technologiích je postavena - máme velký projekt BI, který využívá ESB pro přístup k některým službám back-systémů. Projekt je řízen IT.
Králová: Se SOA mi už tak rok dávají naši informatci SODu. Po pravdě nechápu ještě pořád úplně přesně, kam to celé míří a proč najednou se musí všechna rozhraní dělat přes XI (v SAPu), když to nikdo pořádně neumí a je to nespolehlivé. Což s celkovou architekturou SOA nemá moc společného a ani to k ní nemíří. Nemám pravdu?
V.L.: Máte pravdu, že SAPovský NetWeaver není zrovna příkladná platforma k rozklíčování stávajících aplikací do služeb.
Karel Svoboda: Otázka asi míří k tomu, zda už někdo nemá zkušenost s projekty SOA napojenými na business aktivity shora. Bohužel musím konstatovat, že u nás běží obojí dvěma odlišnými linkami. Business projekty sice nakonec u IT taky skončí, ale až je jasné, co se má změnit. IT si dělá nezávisle své projekty. SOA se u nás moc neskloňuje, ale na webslužbách už máme založenu řadu řešení.
pass: O SOA umí naší IT mistři mluvit velmi vznešeně. Právě teď máme na stole projekt na předělání nějakých n:m rozhraní. Projekt je navržen jako čistě informatický a jediné, čím je zdůvodněn, že při nových verzích oněch molochů se nebudou muset rozhraní pořád znovu předělávat.
Levadule: Už půl roku děláme velký integrační projekt, kdy se má využít k vzájemnému propojení systémů výhradně SOAP. Byznysu se to "netýká" - takže se o to nikdo z managementu nestará.
Z diskuse Spolupracují na projektech SOA lidé z BPM?
Jak na BPM a SOA prakticky
V konceptu BPM druhé generace jsou služby základním stavebním kamenem pro procesy podnikání. Služby mohou být používány opakovaně v jiném byznys kontextu a mohou být navzájem kombinovány. Přitom snadný vývoj a zjednodušené nasazování zejména webových služeb na bázi otevřených standardů umožňuje rychle doplnit chybějící funkcionality.
Servisně orientovaná architektura (SOA) tedy umožňuje sestavit z dostupných služeb optimální proces. Tím celému BPM poskytuje potřebnou infrastrukturu pro flexibilní design procesů při maximálním znovupoužití již existujících služeb.
Standardy
Základem otevřenosti servisně orientované architektury jsou standardy a těch začíná být nepočítaně:
Ty nejdůležitější z hlediska vztahu SOA a BPM jsou:
- BPMN - notace pro popis byznys procesů, která nemusí být až ta úplně nepostradatelná, jak probereme níže
- BPEL - jazyk orchestrace procesů, který je podepřen celou řadou standardů, např. WS-BPEL (automatizované workflow) či BPEL4People (interaktivní workflow)
- WSDL - standardní popis rozhraní služeb, které umožňuje, aby tuto službu využíval jakýkoliv klient, který je rozšířen o řadu praktických specifikací umožňujících využití služeb v reálné praxi, např. WS-ReliableMessaging, WS-Addressing, WS-Notification, WS-Security atd.
Postup při návrhu procesu
1. Byznys modelování
Vlastní modelování podnikového prostředí se prakticky neliší od běžného modelování podniku. Business model společnosti (BMS) by měl zachytit všechny podstatné aspekty podnikové architektury a jejich vztahy. Minimálně to je:
- organizační dimenze - organizační struktury, jejich kompetence ve vazbě na procesy a potřebné znalosti
- dimenze výkonnosti a řízení změn - strategie a její vazba na procesy a zdroje, výkony a jejich měření včetně ukazatelů výkonnosti
- dimenze zdrojů - z hlediska IT podniková architektura (EAI)
- procesní dimenze - celkový přehled procesů na potřebných úrovních podrobnosti až po tok přidané hodnoty v jednotlivých end-to-end procesech
Standardní notací pro modelování procesního toku je BPMN, která však má řadu omezení a nevýhod. Nic však nebrání využít pro záznam podrobného toku činností notaci EPC.
Na úrovni byznys modelů as-is je možno provádět analýzy včetně dynamických (simulace) a navrhovat optimalizace, které se zachytí do modelů to-be určených k implementaci.
2. Orchestrace
Byznys modely v notaci BPMN nebo EPC je nutné překlopit do jazyku BPEL. Většina modelovacích nástrojů umožňuje provést tuto konverzi automaticky a mít tyto modely umístěné v jednotné repository BMS. Jenže tím práce teprve začíná.
Do této repository je nutné nahrát standardní popis služeb ve formátu WSDL. Popis procesů v BPEL je nutné většinou dále zjemnit tak, aby bylo možné připojovat jednotlivé služby. A následně pro jednotlivé aktivity v BPEL příslušné služby připojit a nastavit jejich chování.
Uveďme ještě příklad tohoto postupu z hlediska možné kombinace použití nástrojů z různých rodin:
- Byznys modelování provedeme například v některém z nástrojů rodiny ARIS. Podrobný popis procesů máme zachycen v notaci EPC.
- EPC modely automaticky konvertujeme do notace BPEL a verifikujeme je zejména z hlediska jednoznačnosti. K tomu potřebujeme již specializovaný nástroj ARIS Business Architect. Výhodou je, že i BPEL notace má srozumitelnou vizualizaci.
- Následně exportujeme tyto modely pomocí rozhraní ARIS2WebSphere a naimportujeme je do repository WebSphere.
- K orchestraci služeb využijeme nástroj WebSphere Integration Developer. Do jeho repository naimportujeme popis služeb (WSDL) a objektů (XSD) a uspořádáme je.
- Podle potřeby zpřesníme popis v BPEL, připojíme jednotlivé služby, nastavíme jejich parametry a napojíme rozhodování na příslušná pravidla. Vytvoříme obrazovky pro lidské aktivity.
- Výsledný proces otestujeme a můžeme používat v prostředí WebSphere Process Server. Ten podporuje běh jak automatizovaných procesů, tak procesů s lidskou interakcí včetně interpretace pravidel.
3. Vývoj
Pokud ve fázi byznys modelování či nejpozději orchestrace zjistíme, že některá část procesu potřebuje jinou nebo novou službu, navrhneme její funkcionalitu (např. v nástroji ARIS UML Designer). K tomuto účelu se nejvíce využívá notace UML.
Následně je v příslušném vývojovém nástroji (např. Rational Software Architect) navržena a vyvinuta potřebná SW komponeta a následně je tato komponenta zpřístupněna jako služba (např. pomocí Rational Application Developer).
Podívejme se ještě jednou na celé schéma propojení BPM a SOA (zdroj ON-Demand Business):
4. Monitoring
Jedním z přínosů konceptů SOA pro BPM je dostupnost dat o chování procesů v reálném čase. Monitoring průběhu procesů většinou zajišťuje nějaký specializovaný nástroj nad respository procesního serveru (např. WebSphere Business Monitor) a ten umožňuje nejen sledovat průběhy procesů a jejich parametry (např. pomocí definovaných KPI's), ale i export těchto dat zpět do modelovacího nástroje k analýzám a simulaci.
O čem byla diskuse
Do diskuse byla položena pouze jediná otázka - Kdo řídí iniciativy SOA a zda jsou do nich nějak zapojeni lidé odpovědní ve firmách za BPM. Podle uvedených názorů běží v podnicích řada projektů charakteru SOA zaměřených na implementaci ESB jako prostředku pro zpřístupnění stávajících aplikací a systémovou integraci či vývojových projektů na bázi webových služeb.
Všechny tyto projekty řídí výhradně IT jako klasické informatické projekty. V diskusi nezazněla jediná zkušenost, která by naznačila jiný způsob zapojení byznys analytiků do těchto projektů resp. převedení těchto projektů do společného rámce BPM & SOA.
A tak se zdá, že tento plně technicky dostupný a účinný přístup ještě čeká na svou příležitost. Tu mu vytvoří jen jiná firemní kultura, která přestane separovat byznys a IT a vrátí se zpátky k jejich spolupráci.
Více.....
BPM a SOA - úvod do tématu
BPM a SOA jsou jako čokoláda a arašídové máslo. Jednotlivě dobré, dohromady báječné. (Michael Stamback) Není tedy pravda, že se bez sebe vzájemně neobejdou, ale že společně mohou vytvořit zcela novou kvalitu řešení. Proč? V čem? Za jakých podmínek? Na tyto otázky hledáme odpovědi v tématu měsíce.
Základní pojmy v oblasti SOA
SOA - servisně orientovaná architektura. Pojem SOA může znamenat paradigma, koncept, architekturu, metodologii či technické řešení softwarové struktury a aplikací. Nebo všechno současně - vždy záleží na kontextu, ve kterém je použit.
Klíčovým pojmem je služba (servis) - ta reprezentuje vysokoúrovňové rozhraní do aplikační logiky. Toto rozhraní se chová jako koncový bod, který reaguje na asynchronní události (zprávy). Softwarový fragment, který poskytuje službu, nazýváme komponentou. Může jít jak o webovou službu (WS), tak o službu vytvořenou pomocí podnikové sběrnice služeb (ESB) prakticky z libovolné zdrojové aplikace jejím zapouzdřením do kontejneru. Služby jsou katalogizovány v centralizované repository, využívané i pro vynucování potřebných politik - pravidel z hlediska bezpečnosti, dostupnosti, správy životního cyklu služeb atd.
Přínosy SOA
Jaké poskytuje SOA zásadní přínosy pro BPM? Především se celá oblast IS zdrojů stává pro BPM čitelnou. Modularizované funkcionality IS je možné namapovat na konkrétní činnosti, které jsou jimi podporovány. Jsou předem známy potenciály, ale i omezení stávajících služeb a je jednodušší zadat jejich vývoj. Celý cyklus změny probíhá v jednotném prostředí a je tak podstatně více pod kontrolou z hlediska splnění cílů.
SOA je výsledkem praktické evoluce a nahrazuje někdy až příliš dokonalé a složité standardy (RPC, COM/DCOM, CORBA, RMI, EJB...) usilující o integraci. Pro podnikové využití se navíc otvírá stále rostoucí množství externích služeb, které je možné kombinovat a vytvářet tak velmi rychle míchanice (mashup) s potřebnou funkcionalitou.
Nástroje BPM první a druhé generace
Trh nástrojů pro BPM se dramaticky mění, tak jak postupuje prorůstání dříve oddělené funkcionality jednotlivých typů aplikací - nástrojů pro modelování a analýzy, workflow a systémů pro řízení pracovního toku a dokumentů, CASE a nástrojů pro vývoj v IDE, aplikací pro měření výkonností, systémů pro definici a řízení pravidel, ale i integračních platforem.
Poměrně krátce po tom, co se všeobecně rozšířil pojem WEB 2.0, definoval Bruce Silver i požadavky na druhou generaci nástrojů pro procení řízení, která má oblast BPM posunout do nové dimenze. Jde jen o šikovně převzatý marketingový trik nebo má BPM 2.0 reálný obsah?
A jak konkrétně vypadají nástroje BPM, které se samy k této nové generaci hlásí? Mohou nabídnout nové možnosti těm společnostem, které dnes využívají zavedené produkty?
Reálné využití BPMS
Nástroje nové generace nejsou kreslítka ani simulační hračky. Staly se nezbytnou součástí řízení změn ve společnostech a bez jejich modelovacích a analytických možností by se už řada firem neobešla.
Business model
Jestliže v 1. generaci nástrojů byl kladen důraz zejména na zaznamenání případně analýzu procesů, nástroje nové generace jsou schopny zachytit a při analýzách zohlednit další klíčové aspekty podnikové architektury a jejich vzájemné vztahy - lidi (organizační struktury až na úroveň pozic, role...), znalosti, strategické cíle a jejich kauzalitu včetně vazeb na procesy i způsob jejich měření (KPI's), datovou architekturu, rizika, IS a IT i další zdroje potřebné pro vytváření hodnoty. Procesy jsou tak analyzovány v celém svém kontextu.
Standardy pro BPM
Po velkých bojích došlo k dohodě o používání grafické notace procesů BPMN a především o využití jednotného schématu BPEL pro záznam spustitelné definice procesní logiky. Pro výměnu modelů včetně jejich grafické podoby je možné využívat XPDL.
Široce dostupné BPMS
Některé nově vyvíjené nástroje jsou již od počátku k dispozici buď zcela zdarma nebo v korporátních edicích s integračními můstky za poměrně nízké poplatky (např. Intalio). Jiným pokusem je dodávat BPMS jako službu (Appian), některé dokonce s referenčními zákaznicky upravitelnými modely, které bude možné po customizaci využít přímo jako spustitelné IS (Lombardi). Tyto nové koncepty teprve startují, tradiční producenti nástrojů BPMS se zatím neznepokojují a nezlevňují. Zavedené nástroje BPMS jdou cestou otevření pro integraci s ostatními IS až na úroveň platforem a případně doplňování vlastní funkcionality (srov. např. ARIS for Business Rules nebo PPM pro měření a analýzu reálných výsledků procesů). Kdo však má čas na experimenty, může nyní najít BPMS skutečně zadarmo.
Od CPI k dynamickému podnikání
Průběžné zlepšování procesů již nestačí, rychle měnící se podnikatelské prostředí vyžaduje víc - zásadní změnu hlavních procesů v reakci na trh. Pokud jsou procesy dobře a perspektivně nastaveny, řadu změn je možno realizovat přenastavením pravidel podnikání. Tyto pravidla pak řídí chování procesů i jejich účastníků v souladu s aktuálními potřebami trhu. Nedílnou součástí BPMS se tak stává řízení pravidel podnikání.
Podpora celého životního cyklu podnikání
Nástroje 2. generace BPM mají být schopny podpořit celý životní cyklus podnikání - od strategie přes procesy až k IT, a to v jednotném prostředí s jednotnými konzistentními daty. Toto je největší odlišnost a kvalitativní skok. Pokud by to byla opravdu pravda.
Znamenalo by to, že bychom už nepotřebovali nejméně 3 až 4 různé nástroje pro fázi od designu procesů k jeho realizaci v IS a měření dosažených výsledků. Změna designu procesů by znamenala současně i změnu jejich IS podpory (nastavení workflow, změna pravidel, změna chování služeb atd.) a současně bychom měli v analytickém nástroji k dispozici reálná data o instancích procesu a mohli je nativně analyzovat či simulovat nové scénáře.
Více.....První generace BPMS
Na následujícím obrázku vidíme životní cyklus procesních změn, tak jak jsou většinou ještě dnes realizovány:
Celkové cíle jsou postupně upřesňovány a zadávány jednotlivým odborným útvarům. V případě, že vyvolají potřebu změny pracovních toků, je buď přímo provedena věcná specifikace a ta předána k realizaci IT, nebo za pomocí procesních specialistů je vytvořeno procesní zadání.
Na úrovni IT pak dochází k analýze požadavku z hlediska požadované funkcionality. Funkční specifikace je buď předána přímo ke customizaci IS nebo k vývoji v příslušném IDE, nebo je zde doplněn mezistupeň, kdy funkční specifikace je v nástroji typu CASE strukturovaně analyzována, dekomponována a nově navržena.
Po realizaci požadavku v IS, tvorbě uživatelské dokumentace a příslušném testování je nový postup prakticky realizován a nepřímo měřen prostřednictvím controllingu, v lepším případě doplněného i o klíčové nefinanční ukazatele.
Odborné útvary pak až v praxi porovnávají požadovanou a skutečnou funkcionalitu resp. podporu svých procesů s případnými opravnými smyčkami. Na úrovni TOP managementu je pak výsledek posuzován zcela nepřímo podle splnění zadaných vesměs finančních cílů.
Význam BPM je tedy okrajový, slouží jen jako nástroj k procesně-funkční dekompozici s důrazem spíše na provázanost a pokrytí dalších dimenzí procesu, např. organizační (nové role resp. organizační struktury ap.). V praxi je procesní modelování velmi často obcházeno (odborní uživatele kontaktují se svými požadavky přímo IT), protože odborným útvarům přináší jen malé porozumění podstatě jejich problému a pro IT představuje jen komplikaci, protože zanáší nové požadavky do funkčně-orientovaných řešení ve stávajících aplikacích.
Více.....Druhá generace BPMS
Nová generace BPMS je založena na zcela jiném principu:
Analýza a design procesů, pravidel, dat, rolí a jiných zdrojů včetně výjimek je přímo propojeno na procesní stroj - srdce BPMS, které obsahuje i řízení workflow a pravidel.
Navržené změny se tak přes integrační rozhraní přímo promítají do nastavení a chování IS resp. IS služeb.
Současně jsou v reálném čase dostupná data o jednotlivých průbězích procesu (kdo, co, kdy, kde, s čím), která se jednak využívají pro management výkonnosti, jednak slouží pro analýzy a simulace při návrzích nových scénářů a testování změn.
V případě potřeby nové služby jsou data z modelování přímo čitelná pro vývojové nástroje EA pro design komponent.
Padá tak potřeba duplicit modelů a dat, rolí i nástrojů. Pěkná vize, že? Kde je pejsek zakopaný? Že tyto nástroje dosud nejsou vyvinuty, či alespoň ne v potřebné plné funkčnosti, snadnosti používání, dostupnosti integračních rozhraní a spolehlivosti.
A samozřejmě z druhé strany - že většina IS není na tento režim práce připravena, nejsou prostě SOA.
Více.....Jak se tedy dnes dívat na BPMS
První generace nástrojů podporujících procesní řízení se objevila před patnácti lety. Část z nich se vyvinula z CASE nástrojů, jiné vznikly přímo pro potřebu zachycení procesního kontextu.
Tyto SW zahrnovaly pouze funkcionalitu modelování, ke které postupně přidávaly analytické možnosti až po dynamické analýzy.
Také metody, které obsahovaly, se postupně vyvíjely. Byly převzaty zavedené notace datového modelování, informačních toků, organigramů, ale i již z IS osvědčené ucelené metodiky (např. OMT), vznikly specifické modely na zachycení procesního toku a dalších klíčových objektů a relací podnikového světa.
Dnes jsou k dispozici stovky notací v řadě ucelených frameworků (Zachman, DoDAF, TOGAF, TEAF...) a v dobrých nástrojích je možné metodiky kombinovat i modely transponovat z jedné notace do druhé.
Jaké notace jsou dnes klíčové?
Dnes už je patrné, že z notací pro vizuální záznam procesů se jako průmyslový standard prosazuje BPMN či přesněji - jeho model typu BPD (Business Process Diagram). Tento typ modelu bude zřejmě tvořit standardizovanou vrstvu nad vlastním spustitelným kódem řídícím přímo procesní logiku v jazyku BPEL.
V oblasti designu IS zůstane určitě ještě dlouho nejpoužívanější notací UML.
Více.....Jak posuzovat základní funkcionalitu?
Z hlediska dobré použitelnosti nástroje by měly být samozřejmostí tyto jeho funkce:
- správa verzí - a to jak na úrovni objektů a modelů, tak i na úrovni vyšších celků (např. procesů) a s integrovaným workflow pro design, věcnou a sémantickou kontrolu, schvalování, uvolňování a publikování, ale i připomínky uživatelů a jejich zpětné promítnutí do řešení.
- správa variant - možnost vytvářet varianty s možností analyzovat výhody a nevýhody.
- knihovny - možnost vytvářet a využívat knihovny různých typů objektů a vazeb, ale i celých submodulů jako tříd s využitím výhod dědičnosti.
- víceuživatelský přístup - s dobrým ošetřením nejen souběžného modelování, ale i uvolňování a připomínkování. Ukazuje se, že kritickým místem bývá distribuované modelování (nad více databázemi), kdy následné slévání modelů je vzhledem k vysoké vnitřní provázanosti vždy pracným dobrodružstvím i v těch nejlepších nástrojích. Je proto vhodné preferovat vždy práci on-line, neboť nástroje jsou dnes už velmi dobře použitelné i s běžnými domácími rychlostmi připojení a VPN přitom zajistí dostatečnou bezpečnost.
- možnost omezení metody i funkcionality na pouze nezbytné prvky, což ještě více zjednoduší ovládání, ale i sníží počet chyb.
- oprávnění - na úrovni metody i věcného obsahu s možností využít jednotné autentizace uživatelů.
Nástroj by měl podporovat vícejazyčnost ve 3 úrovních:
- možnost nastavení jazykového prostředí vlastního ovládání (lokalizace programu),
- možnost výběru jazyka metody,
- možnost práce ve více jazycích paralelně s vlastním obsahem.
Tato poslední možnost je kritická hlavně v případě nadnárodních korporací, kdy části byznys modelu jsou společné a musí být k dispozici jak v národní řeči, tak v řeči centrály korporace.
Dalšími klíčovými požadavky jsou:
- intuitivní ovládání s dodržením standardů kancelářských aplikací,
- maximální vzájemné využití s kancelářskými aplikacemi (např. přenos nebo sdílení stejných dat ve formátech Word a Excel včetně zachování formátování).
Nástroj by měl mít maximální datovou otevřenost, která umožní nejen odkazování na externí data, ale přímo jejich on-line sdílení nebo dávkovou synchronizaci s možností jejího snadného načasování.
Vyhledávání by mělo podporovat:
- základní hledání podle definovaných výrazů s možností logických operátorů a to jak na úrovni objektů, tak jejich atributů,
- hledání vazeb včetně vícenásobných ať z hlediska zdrojových nebo cílových objektů.
Jedním k dosud zcela nedostatečně ošetřených požadavků je podpora používání jednotného slovníku, což vyžaduje sémantický rozbor použitých pojmů. Tento požadavek se i v nejlepších nástrojích zatím omezuje na hlídání synonym.
Jinou - většinou dobře zvládnutou funkcionalitou - je hlídání sémantiky modelů, nejlépe on-line, kdy nástroj nedovolí vytvořit "nelogický" model.
Samotnou kapitolou je pak reportování. Snadno volitelný obsah i forma výstupů není totiž zejména u nástrojů se širokou metodou vůbec záležitostí triviální.
Nástroj sám resp. jeho reportovací a zpětnovazební rozhraní by měl být snadno zabudovatelné do podnikových portálů a plně integrovatelné se systémy charakteru CMS/DMS/EMS.
Analytické schopnosti
Analytické schopnosti nástrojů pro BPM jsou tématem pro samostatnou knihu, takže zde jen zcela okrajově. Analýzy můžeme obecně rozdělit na:
- statické, kdy je analyzován pouze určitý stav
- dynamické, čili simulace, kdy je pozorováno chování systému
Z hlediska věcného obsahu jsou většinou zkoumány 4 základní zdroje:
- čas - jak co dlouho trvá
- peníze - kolik to stojí nebo vydělává (včetně podpory AB metod)
- lidé
- stroje
vždy s možností jejich limitací a posuzováním jejich využití, často se vzájemným převodem (např. transformace spotřeby lidských zdrojů na náklady podle sazeb pro příslušnou profesi).
Dobré nástroje navíc umožňují definici víceméně libovolných klíčových ukazatelů výkonnosti (KPI's) a analýzu jejich ovlivnění včetně možnosti vybalancování systému na jejich harmonii.
Skutečně holistické analýzy však nenajdete ani v nejlepších a nejdražších nástrojích. Nejen z důvodu obrovské komplexnosti hledání optim, ale především proto, že v řadě oblastí nemáte čím byznys model "nakrmit".
Technologie
Čistě modelovací a analytické BPMS jsou dnes budovány vesměs nad repository v nějaké osvědčené RDBMS a s klientem buď v Jave nebo Win případně obojí. Některé nástroje mají tříúrovňovou architekturu s oddělenou aplikační logikou.
U BPMS 2.0 je situace složitější. Podívejme se proto alespoň na základní součásti takovéhoto nástroje:
Obě dvě první vrstvy mohou být integrovány do jediného nástroje sdílejícího jedinou repository nebo být realizovány řadou vzájemně integrovaných systémů.
Bouřlivý vývoj lze očekávat zejména ze strany integračních platforem, které postupně pohltí nejen integrační vrstvu, ale budou poskytovat i jednotlivé společné enginy případně i jejich nadstavbu.
Tuto funkcionalitu již pokrývají systémy od firem Oracle a IBM, nedávno se připojil i Microsoft, u SAPu tuto roli již delší dobu plní NetWeaver.
Více.....Jak si BPMS pořídit
Nástroje BPMS si dnes můžete pořídit trojím odlišným způsobem:
- buď si nástroj či soubor nástrojů koupit, což je asi nejběžnější,
- nebo nástroj využívat jako službu (SaaS),
- a nebo využít nástroj poskytovaný "zdarma" pod některým z typů otevřených licencí.
Každý z uvedených způsobů má své +/- a hodí se jen pro určitý způsob nasazení.
Nákup BPMS
Nejnižší startovní náklady začínají na 1 tis.€ za klienta, se kterým velkou práci neuděláte, ale alespoň můžete začít modelovat. Běžné náklady na vybavení minitýmu, schopného již reálně pracovat, dosáhnou minimálně 20 tis.€ (včetně vstupního zaškolení). Občas se na trhu vyskytne dumpingová vlna, kdy ke slušnému vybavení můžete přijít i levněji, nicméně dodavatel si svůj díl vybere za drahou modulární funkcionalitu nebo za tréningy. Některé firmy nabízejí BPMS také formou zápůjčky, kdy cenu nástroje platíte fakticky ve splátkách.
BPMS jako služba
je loňskou novinkou a nabývá zajímavých forem. Jednou z nich je poskytnutí BPMS jako rozhraní pro nastavení referenčních procesů a využívání takto customizovaného IS jako SaaS.
BPMS zdarma
Že je už 3 roky BPMS k mání také ve formě otevřené licence by mělo být důvodem k jásotu. V praxi však méně, protože "rozchození" není zdaleka tak jednoduché a za cokoliv dalšího stejně zaplatíte.
Čtvrtá cesta
Je velmi pravděpodobné, že BPMS v nějaké základní funkcionalitě bude záhy tvoři součást platforem, je jen otázkou času, kdy se k tomu velcí hráči na trhu odhodlají a jakou cenovou a licenční politiku zvolí.
Má tedy cenu si BPMS obstarávat již nyní?
Určitě. Nástroje BPMS jsou vyzrálé a alespoň částečně splňují požadavky na 2. generaci. Bez nástroje se nelze ani pokusit začít budovat BPM, protože souvislostí je prostě příliš.
Záznam on-line diskuze
31/5/2007 16:00-18:00
Kdo pracuje s čím – ARIS, ADONIS, VISIO, DOCUMENTUM, QPR...
Kalenda: Přeji všem dobrý hezké poslední čtvrteční odpoledne v měsíci na téma Nástroje pro BPM. Nejdříve bych poprosil, zda by každý mohl říci, s jakým nástrojem a jak dlouho pracuje.
Andel: Ahojte všichni, i my jsme ARISáci, já asi 2 roky.
Fram: ARIS od roku 1996
Karel: ARISu i vám všem zdar! Používáme ho tak 4 roky.
Jircik: Zdravím, já dělám s QPR zhruba rok.
Rodin: Všem přeju taky pěkné odpoledne. Jsem uživatelem SW ADONIS a to asi 3 roky.
Vlk: Dobrý den, jsem správcem systému Documentum od firmy EMC. Doufám, že mě nevyhodíte - osobně myslím, že to je také nástroj procesního řízení. Dělám s ním asi 2 roky.
Pass: Všem dobré odpoledne. U nás ve firmě využíváme Process Modeler for MS Visio ve verzi Business. Já s ním mám co dočinění necelý rok.
BPM 2.0 – k čemu to bude?
Kalenda: Co si myslíte o BPM 2.0? Rozumíte, jak se má rozšířit funkcionalita dnešních nástrojů?
Ludva: Ač čtu zpředu zezadu - tak nevím. Všechno se smíchá dohromady na pojmenuje 2.0.
Rodin: Čekám, že se nástroje BPM otevřou datům z IS. To mi dnes nejvíc chybí.
Jojin: Dneska je na všechno třeba řada toolsů - třeba u nás se věci z ARISu pak překreslují znovu do CASE. To by mohlo skončit.
Andel: Osobně vůbec nevím, co čekat od BPEL. To půjde jenom na hodně jednoduché věci.
Pass: Já čekám hodně. Třeba to, že konečně uvidíme do IS.
Born: To je asi trochu naivní očekávání. Takový SAP se tím moc nerozkryje.
Karel: Proč myslíte? Naopak - přes XI se budou nastavovat procesy takže všechno bude mnohem čitelnější.
Fram: Očekávám, že nástroje BPM nebudou využívány jen specialisty, ale umožní poskytovat data o výkonnosti podnikových procesů také managementu.
Ludva: Osobně mám strach, že je to jen aktivita velkých IT firem a půjde jen a jen o technologickou bublinu. Už někdo z vás viděl BPM 2.0?
Born: No zčásti určitě - třeba zrovna monitoring výkonnosti - jenže bez promítnutí do procesů.
Andel: ARIS PPM je právě na to - ale je hrozně složité to nastavit a stejně to jede nad jinou repository než ARIS.
Jojin: PPMko jsme taky zkoušeli a není to nic jiného než sledování určitých bodů v procesu. To se dá udělat i jinak. BPM2 by mělo právě přímo interpretovat BPEL.
Fram: ARIS PPM je myslím dost drahý a přínosy neodpovídají nákladům.
Ludva: PPMko neznám, viděl jsem ho jen na předváděčkách a určitě to není žádný procesní engine!
BPM 2.0 - procesní engine
Karel: Taky myslím, že hlavní odlišností bude schopnost nástroje dirigovat přímo služby. Jenže těch služeb moc napsáno není, já neviděl žádnou.
Ludva: Ale jsou, všechny nové webové aplikace už mohou být takhle udělány. U nás jich máme celou řadu.
Jircik: U nás to taky používáme pro nekritické aplikace - hlavně na intranetu. Kdyby šlo aspoň to nastavovat a hlídat! Ale QPR to neumí vůbec.
Pass: To je to SOA?
Born: SOA je ještě víc marketingový pojem než BPM2. Pod SOA se schovají nejméně 3 různé formy implementací.
Rodin: Taky bych řekl, že SOA je jen označení pro všechno, co se dá zavolat s parametry.
Andel: A ještě z jiného soudku - podporuje váš nástroj pravidla? ARIS ne - jen operátory.
Karel: To není pravda - ARIS má na to zvláštní komponentu, ale zatím není lokalizovaná.
Ludva: A viděl už ji někdo?
Karel: Viděl jsem to na CEBITu a není to špatné, chtělo by si s tím pohrát. Má to zase samostatnou databázi v jiném formátu.
Andel: Tak to je děs. PPM samostatná db, ABC nebo jak se to teď jmenuje taky!
Ludva: To je přece dáno tím, že ARIS neumí instance!!!
Born: Holocentric taky ne. Když chcete něco na datech odzkoušet tak musíte tahat postupně.
Jircik: QPR ani neví, co jsou to instance: )
Jeden nástroj nebo univerzální BPMS?
Fram: Mám otázku. Jakou máte představu, mít univerzální nástroj BPM, který umí "vše" nebo soustavu dílčích nástrojů vzájemně propojitelných?
Ludva: Jsem zásadní odpůrce slepenin zvlášť umělých.
Born: Taky myslím, že dnešní úroveň IT by měla umožnit vybrat si to nejlepší a nechat to spolupracovat.
Pass: Já s vámi zásadně nesouhlasím. Každý další SW je další náklad a nejistota, jak to bude fungovat dohromady. Jeden nástroj na všechno!!!
Andel: Taky bych čekal více nástrojů vzájemně spolupracujících. Ale když vidím, že ani nástroje od jednoho výrobce nešlapou dohromady...
Fram: Problematika BPM je velmi složitá a některé nástroje umí něco lépe a něco hůře.
Jojin: Osobně mám zkušenosti s propojováním IS na SAP a každý interface je peklo samo o sobě. Radši horší funkcionalitu, ale integrovanou.
Vlk: Myslím že velká 3 - IBM, Oracle a MS se vynasnaží, aby všechno pohltili.
Rodin: Což nevylučuje, že na to bude x nástrojů od téhož výrobce, které budou spolu mizerně komunikovat.
Karel: Ba ne. Když engine půjde do platformy, zůstane jen modelování a analýzy nahoře a ty mohou být samostatně.
Rodin: Bude samostatný engine na BPEL, na pravidla, na workflow, na ne-SOA integraci...
Ludva: Nechme prorokování. Zmatek bude ještě větší než je.
Co je z konceptu BPM 2.0 nejdůležitější?
Kalenda: Zkusme jít dál. Co z konceptu BPM2 považujete za nejdůležitější?
Andel: Myslím že monitoring.
Jojin: Ale ten už dneska je na trhu a dá se napojit na BPMS - viz již diskutované PPM.
Andel: Myslím skutečný procesní monitoring - procesy prováděné v BPEL jsou sledovány v reálném čase.
Ludva: Taky bych řekl že zpětné napojení z BPEL do modelovacích nástrojů.
Fram: Myslím si, že to musí být schopnost okamžitě realizovat nové business postupy a optimalizovat procesy v reálném čase.
Rodin: Já jsem se snažil transformovat nějaké modely v BPML do BPEL a je to šílená práce. To není orchestrace, to je normální - sice grafické - ale programování.
Pass: Já osobně čekám taky přímou vazbu procesy-IT a taky vazbu nastavení procesů-reálná výkonnost.
Jojin: To bych bral - ale pokud budu muset předepisovat chování procesu v BPEL to jest po každém krůčku, tak to bude trvat stejně dlouho, jako když dneska zadám požadavek na SAP: )
Jojin: To je tím, že ty SOA jsou low-level. Až budou ucelenější, půjde to snáze.
Jircik: Z podstaty věci nepůjde, protože musí zůstat jako kousky, aby je bylo možné orchestrovat podle potřeby.
Pass: Co je to za hrozné slovo "orchestrovat"?
Rodin: Skládat, volat, nastavovat jejich chování, organizovat.
Andel: Já bych dneska bral docela jednoduché a z ARISu volatelné workflow. Úplně by mi to stačilo.
Malá odbočka - worflow
Vlk: Tak vyhoďte ARISa pořiďte si Documentum. To je jeho nejsilnější stránka - krásně vizualizované!
Pass: A pracuje v reálném čase?
Vlk: Pokud reálným časem myslíte, že ho nastavím a povolím, tak ano. Na průběhy se můžete v reálném čase dívat.
Pass: A co v něm jde modelovat?
Vlk: Toky dokumentů a tedy kdo co s nimi.
Rodin: Ufff - a co ostatní IS? A co procesy bez IS?
Vlk: Já jsem hned na začátku řekl, že jsem tu omylem. To ECM neumí.
Rodin: Adonis umí taky přenést nastavení do workflow, které je ve standardu WfM.
Jircik: A co dál? Umí načíst zpětně data z workflow?
Rodin: Jasně že ne. U nás používáme Lotus a ten snad nemá ani pořádné logy o průbězích. Už jsem se o to zajímal.
Jircik: Ale to nastavení z modelovacího nástroje funguje?
Rodin: Částečně, protože nemáme synchronizované lidi, takže se to pak musí stejně ručně přiřazovat.
Outsourcing BPMS
Fram: Nástroje BPM jsou poměrně drahé, jejich využívání je nyní nárazové. Jak se díváte na outsourcing BPM podniku?
Born: Vy byste nás outsourcoval? Proč ne, ale analytici musí dělat hlavně v terénu.
Fram: Myslím provozování nástroje BPMS mimo s on-line přístupem.
Pass: Já si to představit umím. Ale bojím se, že představenstvo by mělo asi strach ze závislosti a z utajení.
Fram: Zneužití se dá ochránit, v bance také máte citlivá data.
Born: BPMS jako službu si představit dokážu. BPM jako celek outsourcovat ne.
Karel: Něco takového už jsem zkoušel s Appian, ale je to nestabilní.
Vlk: Appian je dobrý příklad. Byli jsme v testovací várce a nechali toho. Byli problémy se vším.
Andel: Zrovna ARIS by podle mě šel takto poskytovat docela dobře. Zvlášť teď, když se přešlo výhradně na JEE klienty.
Jojin: Dodal bych bohužel se přešlo. Chová se to jako guma.
Karel: Mně to zas tolik nevadí, jde o zvyk, J2EE bude všude a ve všem.
Jircik: Dobře napsaná aplikace v JEE se nepozná od win.
Rodin: Zkoušeli jsme víc BPMS - všechny nové jsou teď napsané v Javě. Takže si nevyberete.
Ludva: Můj názor na poskytování nástroje jako služby - jsem plně pro včetně administrace.
Vlk: No moc bych vám to neradil. Administrace je určitě dost závislá na tom, co s nástrojem děláte. To není jako u SAPu - jen vyvážit zátěže na jednotlivých aplikačních serverech.
Jojin: Určitě - administraci bych nesvěřila nikomu - zbavíte se možnosti upravovat metodu.
Andel: Což je jen dobře - zvěrstva v metodě jsou smrtí BPMS. Povolil bych 3 modely a 10 atributů a dost.
Fram: Službu lze poskytovat včetně úprav metody a odborně.
OldJoe: Zajímaly by mě negativní příklad s Appian Group - zda pramenily problémy z utajení, nesdělení podstatných info, neznalosti věcné anebo se zvládnutím a vyjadřováním se v nástroji. A zda se tyto zkušenosti dají zobecnit - např. vůči omezením možnosti outsourcingu.
Vlk: U nás to bylo prosté - padalo to a přicházeli jsme o data.
Karel: Jestli může k Appianu - šílená domluva s technickou podporou, jak to nastavit. Pak šílená domluva jak to nezničit. Šílený způsob administrace čehokoliv.
Rodin: Osobně jsem odpůrcem outsourcingu čehokoliv kromě celých!!!! procesů.
Vlk: Taky máme špatnou zkušenost - víc měření a řízení než přínosů.
Karel: My máme IT outsourcováno úplně celé a nemáme problém.
Jojin: My ho máme outsourcováno interně a máme problém!
Karel: To my si každé 2 roky znovu dodavatele vybíráme. Už jsme jednoho před 3 lety vyhodili a druhý šlape jak hodinky.
Jircik: Já jsem taky zastánkyně - když outsourcing - tak pokud možno všechno.
Outsourcing BPM
OldJoe: Já považuji business model za neoutsourcovatelné know-how - jak bylo řečeno "srdce" firmy.
Born: Proč by model měl být neoutsourcovatelný? Máte outsourcovány podstatně důvěrnější - protože aktuální informace.
Andel: Taky myslím, že model firmy je klíčový a neměl by být mimo firmu. To je ta konkurenční výhoda.
Rodin: Pokud s ním ovšem manažeři pracují!
Vlk: Osobně tvrdím - ani BPM jako celek a ani nástroj nedávat ven. Jen s tím přibude práce a starostí.
Karel: Já s vámi nesouhlasím. Se špatným dodavatelem práce přibude, s dobrý ubude.
BPMS zadarmo
Kalenda: A máte někdo zkušenost s open source BPMS?
Pass: Pokud nějaký takový zadarmo je - sem s ním!!
Born: Já bych tak nadšený nebyl, zkoušel jsem dva z nich a jsou to dost hračky.
Jircik: Testuji pořád Intalio a je to rozpačité. Není to z hlediska modelování zázrak, ale zase to má na apači engine na BPEL.
Rodin: A co s tím jde dělat?
Jircik: Namodelujete si v BPMN proces a pošlete na server, ten ho interpretuje.
Karel: A když k tomu nemáte žádné volatelné služby?
Jircik: Já to na SOA nezkoušel, volám jen webové stránky.
Andel: My jsme taky Intalio testovali a pak zahodili, protože tvrdili, že je rozhraní na ARIS a když se to vyzkoušelo, tak 95% bylo rozsypáno a muselo se to ručně na BPMN předělávat.
Jircik: Já to maluji rovnou v BPMN a je s tím taky potíž, protože BPMN není úplně jednoznačný jazyk jako BPEL.
Karel: My máme taky řadu modelů v BPMN kvůli WebSphere a není to žádná radost - to nepřečte ani informatik.
A jak je kdo spokojen se svým nástrojem?
Kalenda: Tak ještě závěrečnou otázku - vyměnili byste svůj současný nástroj za jiný? A proč?
Ludva: Já bych ARIS klidně vyměnil, ale jen nevím za co. Čekám, s čím ještě přijde Oracle.
Born: Já bohužel ARIS neznám, ale Holocentric asi dobrou volbou nebyl.
Pass: Visio je snadné vyměnit. Jen co seženu peníze na pořádné BPMS 2.0: )
Vlk: ECM je přece jen o něčem jiném. To si určitě necháme. O skutečném BPMS uvažujeme.
Rodin: Adonis máme nařízený, jinak by už letěl.
Jojin: ARIS mám, klidně vyměním, ale asi lepší zatím není.
Fram: Zatím ne. ARIS používám dost dlouho na to, abych znal jeho omezení. U nového nástroje to stojí moc času na zjištění jeho negativ.
Andel: Mě štve u ARISu ta nekoncepčnost. Kdyby bylo PPM a pravidla a costing v jedné databázi a kdyby to opravdu bylo napojené na NetWeaver, tak bych ho nedal za nic na světě.
OldJoe: ARIS a dýmku bych nevyměnil za nic na světě. I když má ARIS pořád tak moc "much" a i když jsem pořád nekuřákem.
Jircik: Já jsem s QPR dost spokojená - je velmi jednoduché, možná až příliš. Na celé BPM tak, jak se o něm mluví, to ale dobrý nástroj nebude.
Karel: Taky bych ARIS nedal, i když bych ho nejraději někdy zabil.
Příspěvky
