Pravidla podnikání

František Marek

Pravidla podnikání (business rules) jsou často rozptýlena v řídící dokumentaci, zakódovaná v informačních systémech, obsažená jen v myslích znalostních pracovníků. Dobrá architektura podnikání vyžaduje, aby tato pravidla byla spravována centralizovaně a samostatně.

Malé opakování

V tématu měsíce Architektura podnikání vymezil prof. Basl oblast Business Process Managementu (BPM) takto [i]:

BPM je manažerská disciplína a technologie využívající pro procesně orientované řízení podniku jeho architekturu podnikání.

A tuto architekturu podnikání definoval následovně:

Architektura podnikání je formalizace jeho komplexních struktur, sémantiky a hodnotového řetězce do business modelu. Ten musí zachytit základní rozměry podnikání – jeho cíle, pravidla, hodnototvorné procesy, jejich organizační, znalostní i IT zajištění ve všech jejich vazbách a dynamice změn.

V úvodním článku tématu měsíce února Strategie a BPM Ján Papula definuje strategii takto [ii]:

Strategie definuje budoucí pozici podniku a pomocí měřitelných cílů vytyčuje cestu změny, která k ní vede. Je základem řízení změn podnikání, cílovým stavem jeho architektury a imperativem jeho business modelu.

Máme tedy k dispozici inženýrskou platformu pro řízení podniku – architekturu podnikání reprezentovanou business modelem a máme i její řídící vrchol – strategii. V tématu tohoto měsíce se podíváme na její druhý základní prvek – pravidla podnikání, business rules.

Co jsou pravidla podnikání

Je-li Michael Hammer praotcem Business Process Reingeneeringu (BPR), je otcem zakladatelem pravidel podnikání Ronald G. Ross. Přichází se svým konceptem na přelomu tisíciletí takřka totožným způsobem, jako se to stalo u reinženýringu – manifestem [iii]. Manifest obsahuje základní koncept, co pravidla jsou a jak k nim přistupovat. S ohledem na omezení daná vyhrazenými právy, není možné z dokumentu zkráceně citovat ani jednotlivá pravidla uvádět samostatně. Proto se musíme spokojit s parafrázováním a hned na začátku se pokusíme o jejich zjednodušenou definici:

Pravidlo podnikání je deklarativní vymezení rozhodování na základě faktů, které ovlivňuje nastavení nebo průběh procesů.

Pravidla jsou tedy vyjádřena deklarativně, nejčastěji ve větách přirozeného jazyka, aby byla srozumitelná pro lidi z byznysu. Co nelze deklarovat, nemůže být pravidlo.

Nezávislost pravidel

Uvedená definice vychází z několika premis. Především – pravidla jsou byznys entitou sama o sobě, existují nezávisle na cílech, procesech, lidech... Lze je tedy definovat a spravovat samostatně [iv]. To je velmi závažné tvrzení s velkými praktickými dopady. Běžně totiž jsou pravidla „rozpuštěna“ do řady řídících dokumentů, ale i „zadrátována“ do informačních systémů. V možnosti spravovat pravidla nezávisle na ostatních entitách spočívá největší přínos nového přístupu k pravidlům. Procesy i informační systémy, které je podporují, mohou zůstat relativně stabilní. Postačí, aby na změnu podnikatelské situace reagovaly pouze pravidla.
Druhou premisou je nezávislost pravidel na tom, koho se týkají. Pravidla jsou definována nezávisle na konkrétních kompetencích, jsou tedy imunní jak k organizačním, tak k personálním změnám. Pravidla jsou dokonce nezávislá na míře závaznosti či vynutitelnosti – jak osobu, tak příslušnou závaznost je nutné přiřazovat dynamicky.

Pokud pravidla vyseparujeme z procesů, organizačních dokumentů a informačních systémů, budeme je schopni rychle aktualizovat. Pak budou naše systémy velmi trvalé a přitom vitální.

Závaznost pravidel

Pokud jsme se již zmínili o závaznosti a tedy i vynutitelnosti pravidel, je dobré se podrobněji podívat, jaké úrovně existují a jaké sankce jejich porušení přináší. Existuje 6 úrovní vymahatelnosti pravidel, které lze samozřejmě kombinovat [v]:

• absolutní pravidlo. Pokud je porušení pravidla zjištěno, vždy automaticky následuje trest.
• vyšší rozhodnutí. Porušení pravidla je oznámeno pracovníku s vyšší pravomocí a ten má právo udělit trest.
• oprávnění k porušení. Pracovník se specifickým oprávněním může pravidlo porušit.
• výjimky. Pracovník může v konkrétním případě výjimečně rozhodnout, že pravidlo poruší.
• zdůvodnění. Pracovník může pravidlo porušit, ale musí toto porušení zdůvodnit.
• doporučení. Pokud pracovník porušuje pravidlo, je mu to připomenuto.

Je nutné oddělit vlastní pravidla také od nápravných procedur, které jsou spuštěny při porušení pravidla.

Závaznosti je tedy třeba přiřazovat k pravidlům jako jeden z jejich atributů.

Pravidla jako dokumentovaná znalost

Na tomto místě je třeba připomenout, že existuje celá oblast tzv. strukturálních pravidel. Ty popisují základní logiku podnikání a jako taková nemohou být porušena, mohou být pouze nepochopena.

Strukturální pravidla zachycují základní logiku tvorby přidané hodnoty v daném oboru podnikání či jinou základní logiku daného podnikání. Jsou esencí jeho fungování. Proto jsou relativně konstantní - mění se výhradně se změnou paradigmat příslušného oboru podnikání, což je ovšem dnes už přestává být výjimečné [vi].

Rozdělovat proto pravidla na strukturální, která jsou neměnná a operativní, která jsou dočasná a reagují na aktuální obchodní potřeby, přestává být dnes smysluplné, dokonce se může stát i nebezpečné. Můžeme totiž snadno přehlédnout, že došlo k posunu některého ze základních principů našeho podnikání.

Pravidla jsou jednou z klíčových dokumentovaných znalostí podniku – popisují, co všechno o sobě, svém požadovaném chování a logice rozhodování podnik ví.

A to je další důvod, proč pravidla spravovat separátně od ostatních business entit, uceleně a provázaně.

Úrovně pravidel podnikání

Pravidla mohou být stanovena na různé úrovni architektury podnikání. Od té nejvyšší, kdy mohou být vyjádřena v poslání společnosti, přes úroveň celkového nebo dílčího nastavení podnikatelského prostředí, kdy specifikují podmínky, podle kterých musí být vystavěny procesy, po úroveň vlastního rozhodování v jednotlivých procesech, kde určují buď větvení nebo zpracování výjimek. A na této nejnižší úrovni pak také bývají nejčastěji aplikována přímo prostřednictvím informačních systémů.

Pravidla se týkají různých úrovní řízení.

Na úroveň pravidel podnikání se můžeme podívat ještě jinou optikou – pohledem závažnosti dopadů, jaké pravidla mají a současně frekvencí, jak často je příslušné pravidlo aplikováno [vii].



Obrázek 1: Dopady pravidel

Velmi rozmanité úrovně pravidel vedou nejčastěji k nedorozuměním, co business rules jsou, mezi managementem a informatiky. Zatímco management vidí a chce spravovat pravidla zejména strategická a strukturální, lidé z IT zajímají pravidla operativní, neboť ty jsou většinou součástí informačních systémů.

Pravidla a IS

Servisně orientovaná architektura (SOA) koncept separace pravidel z komponent a jejich nezávislou správu velmi účinně podporuje [viii]. Pokud se podíváme na ucelenou platformu BPMS, vidíme, že Business Rules Engine (BRE) je její integrální součástí:



Obrázek 2: Platforma BPMS

Historicky jsou však pravidla rozptýlena v řadě informačních systémů (ERP počínaje) a jejich separace a soustředění na jedno místo, kde mohou být centrálně spravována a odkud mohou být volána jak jednotlivými službami, tak procesním enginem, pokud jde o pravidla v procesu, je velmi náročné.

K účinnému využití pravidel potřebujeme ve skutečnosti nejen repository, kde můžeme pravidla definovat a spravovat, a prostředí, kde je můžeme interpretovat (BRE). Pokud chceme pravidla, která se provádí velmi často, automatizovat, potřebujeme ještě jejich napojení na živou znalostní bázi, systém business intelligence (BI).

Pravidla a automatizace

Podívejme se ještě na pravidla z hlediska procesů. Zde mohou mít pravidla charakter jak systémový, kdy definují podmínky, kterým musí vyhovět design procesu, tak operativní, kdy tvoří vnitřní logiku rozhodování.

Vnitřně může u operativních pravidel jít buď o výpočty, o posuzování smyček a iterací nebo o odvozování a posuzování vzájemných vztahů.
Důvody pro automatizaci pravidla jsou dva:

1. Automatizované pravidlo nemůže být porušeno. Není tedy třeba ho ani kontrolovat a budovat speciální procedury, které takovéto porušení zjišťují a provádí příslušnou nápravu.
2. Automatizované pravidlo je vykonáno ihned, kdy jsou k dispozici všechna potřebná fakta. Nevytváří se tak úzká hrdla, kdy proces čeká, až nějaký specialista nebo pověřený pracovník rozhodne.

Automatizace pravidel se stává jediným možným řešením pro situace, kdy zatížení procesu extrémně kolísá [ix].

Logika výpočtu nebo posuzování může být naprogramována a může být vysoce komplexní. Pokročilé systémy dnes využívají i fuzzy logiku. Velmi často se pro doplňování takovýchto pravidel používají analytické nadstavby nad datovými sklady využívající dolování dat a znalostí nebo jsou budovány systémy jako otevřené, které umožňují pravidla průběžně doplňovat či modifikovat podle rozšiřujícího se poznání a konkrétní obchodní situace. K automatizaci operačního rozhodování se hodí naopak rozhodování jako služba, tedy uzavřená oddělená komponenta, která vrátí výsledek podle zadaných vstupních parametrů. Uvedené přístupy mohou pomoci omezit nutnost přímého lidského zásahu a vytvořit tak procesy odolávající výkyvům zátěže.

Podpora rozhodování

Je jasné, že vždy zůstanou situace, kdy plně automatizované rozhodování nebude moci být využito, neboť míra možné automatizace je přímo úměrná znalostní náročnosti procesů [x]. Zde nastupují systémy pro podporu rozhodování postavené na prediktivních analýzách nebo adaptivní optimalizaci.

Dobrá praxe pro správu pravidel

Shrňme tedy osvědčené přístupy, které se při budování pravidel v rámci jednotné architektury podnikání, osvědčily:

• Důsledně oddělujeme pravidla od ostatních business entit.
• Pravidla spravujme centralizovaně v jedné repository, využívejme opakovaně všude tam, kde je potřebujeme.
• Ke konkrétnímu užití pravidla vždy stanovme odpovědnost a závaznost.
• Jednoduchá pravidla, používaná k rozhodování velmi často, automatizujme.

Zdroje
[i] Josef Basl; Architektura podnikání; BPM portál – téma měsíce, 1/2008; ISSN 1802-5675; článek.
[ii] Ján Papula; Strategie a BPM; BPM portál – téma měsíce, 2/2008; ISSN 1802-5675; článek.
[iii] Business Rules Group; The Business Rules Manifesto: The Principles of Rule Independence; 2006; článek.
[iv] Barbara Von Halle, Larry Goldberg, John Zachman; Business Rule Revolution: Running Business the Right Way; 2006; ISBN 1600050131; kniha
[v] Ronald G. Ross; Principles of the Business Rule Approach; 2003; ISBN 0201788934; kniha
[vi] Michael E. Porter; Competitive Strategy: Techniques for Analyzing Industries and Competitors; 1998; ISBN 0684841487; kniha
[vii] Larry Goldberg; Strategic Decisions; 2008; článek
[viii] Ian Graham; Business Rules Management and Service Oriented Architecture; 2007; ISBN 0470027215; kniha
[ix] James Taylor; Business Decision Management; 2008; článek
[x] Jim Sinur; Prevalent Process Patterns Enable BPM Benefits Differently; 2008; článek

Klíčová slova (anglicky): Business Rules; Business Rules Engine; BRE; Business Intelligence; BI; Business Process Management; BPM; SOA; Business Decision Management; BDM.

Standardní citace tohoto příspěvku: František Marek; Pravidla podnikání; BPM portál – téma měsíce, 3/2008; ISSN 1802-5675; URL: http://bpm-tema.blogspot.com/2008/03/pravidla-podnikani.html