Překážky a dobrá praxe

Zde několik vybraných názorů na to, co prosazení BPM blokuje:
- nízké znalosti o procesním řízení nebo naopak u znalých kultura pokrytectví (na setkáních managementu mluví všichni jako z knih a praktické skutky utekly - pak lze hlásat cokoliv, lidé to vyslechnou, usmějí se a dál žijí svým rytmem)
- konzervatizmus (dělám to léta dobře, proč bych se měl měnit), příliš zažitý organizační pohled na firmu (procesy se vždy rozdrobí do činností útvarů a podlehnou celkové kultuře), management nikoliv jako služba celku, ale jako fascinace mocí (a procesy procházející napříč organizací narušují mocenské monopoly)
- nedočkavost a tlak operativy (proč modelovat, když musím hned pracovat), slabé strategické myšlení (je mi jedno, zda kopu základy na správném místě a ve správném rozměru)


Co se osvědčilo:
- úcta k externím znalostem, využití konzultantů, vedení na praktickém příkladu
- BPM nikoliv BPR (není třeba revolucí, ty mohou končit neúspěchem a vždy požerou své děti - v daném případě iniciátory změn, nejlepší cesta vede přes dílčí projekty - postupné průniky do oblastí, které mohou využít potenciál BPM), malé úspěšné sousto před frontálním nasazením vyžadujícím vysoké znalosti a způsobilosti (což je velmi nedostatkový produkt)


Jako klíčový faktor se ukazuje správně zvolený a vedený pilotní projekt.