Znalostní pohled

Kategorizace znalostí má zachytit vlastní vymezení jednotlivých kategorií znalostí vůči sobě navzájem. To zahrnuje jak jejich generalizaci či hierarchizaci, tak vzájemné ovlivňování. Nejjednodušší je nejprve vytvořit (pokud možno) diskrétní hierarchii základních kategorií znalostí a teprve pak začít se zachycováním jejich složitějších vztahů.

Podívejme se nejprve na špatný příklad:


Na této kategorizaci znalostí jsme se pokusili demonstrovat tři nejčastější chyby, které v praxi nastávají:
1. Příliš hluboká struktura znalostního stromu. Osvědčuje se následující:
- počet zanoření kategorií znalostí by neměl přesáhnout 3 (v uvedeném případu jich obsahuje 5) - na každé úrovni by počet kategorií měl být nejméně 3 a maximálně 7
- vždy je nutné hierarchizaci definovat předem a dodržovat i za cenu nepříjemných zjednodušení
2. Naprosto zbytečná podrobnost na nejnižší úrovni, kterou můžeme dodatečně a snadno zachytit pomocí atributu Hloubka znalosti.

3. Zařazení kategorie znalosti do větve, kde má sice určité logické opodstatnění, ale ne primární, které vyplývá z jejího obsahu. BPM samozřejmě souvisí s řízením znalostí, ale zcela určitě jde o jinou disciplínu. A malý test pozornosti - Co řízení rizik?

Jak tedy kategorizaci znalostí zjednodušit:


0 Comments:

ISSN 1802-5676  | Copyright © 2003-2007 BPS Business Process Services