Referenční modely

Modelovat lze úplně všechno. Každý model je zjednodušením reality na ty prvky, které se jeví jako podstatné z hlediska účelu modelu. Business model je specifickým typem modelů, protože zachycuje určité rysy podnikové reality.

Business model je obdobou plánu architekta při stavbě nebo rekonstrukci nějaké budovy. Obsahuje celkový pohled na podnikové struktury a podrobnější řezy v důležitých oblastech, například:

Všechny prvky (objekty) modelu jsou propojeny sítí vazeb (relacemi), které určují jejich vzájemné vztahy a chování.

Referenční modely zachycují vždy budoucí - chtěný (TO-BE) stav. V tom se zásadně liší od business modelů, které musí zachycovat i stav aktuální (AS-IS). V pokročilých nástrojích BPM můžeme modelovat více stavů najednou a jejich porovnáním získat definice požadavků na změnu - postupový model, který můžeme využít jako šablonu změnového projektu.

Obrázek ilustrující obsah business modelu vyvolal řadu otázek na téma pravidel podnikání a jejich vztahu k procesům. Patří pravidla podnikání do referenčních modelů? Nejde o něco, co je spíše jen vnitřní součástí IS? K tomuto tématu jsme proto publikovali výkladovou stať Procesy a pravidla.

Více.....

Jsou referenční modely použitelné?

Jedním z největších lákadel pro nasazení pokročilého nástroje pro BPM (např. ARIS) je možnost využití znalostí, které již někdo zkoncentroval do modelů před námi. Jsou 4 základní typy referenčních modelů:
- modely software, často ERP, které jsou často propojené přímo do IS a v určité míře umožňují jeho customizaci, nastavení workflow nebo dokonce definovat funkcionalitu (např. SAP NetWeaver)
- branžové modely, které zachycují best practices daného odvětví (automotive, eTOM, chemo-pharma, armáda...)
- průřezové modely univerzálních procesů (např. masově rozšířený model dodavatelského řetězce SCOR či model informatiky ITIL)
- modely vzorových projektů nebo nasazení specifických řešení (např. ISO 9001, SOX, řízení rizik...)

A jaká je využitelnost takovýchto znalostí? O kolik zkrátí čas na implementaci, když můžeme provádět jen rozdílovou analýzu ? Jak je využitelná dobrá praxe? Nakolik můžeme využít referenčního modelu jako platformy pro benchmarking? Jaké jsou zkušenosti s implementací IS s využitím referenčního modelu?
A co nejvíce brání většímu rozšíření sdílení znalostí tímto způsobem?

Více.....

Co (ne)obsahují branžové referenční modely?

Branžové referenční modely jsou zaměřeny na přenos dobré praxe. Většinou se omezují jen na typové průběhy procesů, výjimečně doplněné o metriky, vzorové nosiče informací nebo nastavení IS či textový popis vybraných pravidel rozhodování.

Málokdy je model doplněn o typové organizační struktury propojené do procesů pomocí rolí.

Bez výjimky chybí základní typy použitelných strategií s vazbou na procesy a infrastrukturu, typová rizika a požadované znalosti pro jednotlivé role.

Zachycení průběhu procesů je vesměs ve 3 až 5 úrovních podrobnosti - oblasti, skupiny procesů, procesy, subprocesy, činnosti. Někdy jsou vztahy řídících procesů k hlavním zachyceny v maticích, málokdy jsou alespoň hlavní procesy použitelně zaznamenány opravdu end-to-end.

Celé pojetí referenčního modelu je velmi individuální - dokonce u stejného dodavatele najdete referenční modely různých odvětví zachyceny zcela odlišnou metodikou.

A tak tyto modely pro vlastní procesní řízení většinou slouží jen jako inspirace, přestože obsahují obrovské množství využitelných informací.

Protože na světě nenajdete dva lidi, kteří budou vnímat a zachytí realitu v modelu stejným způsobem. In když budou používat stejný BPM nástroj, i když se podrží stejné metodiky, i když budou mít vůli modelovat konzistentně.

Více.....

Jaké máte zkušenosti s referenčními modely

Na toto téma jsme udělali na webu anketu, které se zúčastnilo téměř 80 účastníků:

Z výsledku vyplývá, že třetina respondentů se s referenčními modely ještě vůbec osobně nesetkala, což při odborném zaměření tohoto webu je víc než překvapivé. Naopak skoro polovina účastníků má s referenčními modely spíše pozitivní zkušenost. O tom, že jsou referenční modely mrtvý směr, je přesvědčena necelá desetina účastníků ankety.
O čem probíhala diskuze?
Jaké padly zajímavé otázky:
1. Jak vyrobit ze zákaznického referenční model
2. Jaká je podmíněnost referenčních modelů použitým IS
3. Jaká pravidla podnikání má obsahovat (referenční) model
4. Jak využít referenční modely pro podporu řízení znalostí
Odpovědi si můžete přečíst v diskusním fóru.

Více.....

Záznam chatu z 22/2/07

OldJoe: Takže: obecně k referenčním modelům - poprvé jsem zařídil nákup RM od IDS v r.1998 . A od té doby mám k RM spíš diplomaticky řečeno "zdrženlivý" postoj. Je nyní něco na poměry dříve popsané firmy reálně použitelné?
kalenda: Omlouvám se, o který RM šlo?
OldJoe: Šlo o referenční model SAPu (tehdejší).
kalenda: Chápu, model SAPu od IDS nebyl určen k business modelování, ale pro podporu implementace. A ani pro to se pořádně nehodil, protože byl (a dodneška je) striktně procedurální, vymodelované transakce, bez business vrstvy. Tam, kde by měly být procesy, tak jsou funkční bloky.
Proces: Jaké zkušenosti máte s využitím RM? Já jsem je používal spíše marketingově a pro prezentaci záměrů. Vždy jsem měl představu, že RM byl měl sloužit k rychlé analýze odlišností od standardu. Na to však jsou potřeba RM asi jiné.
kalenda: Ano, akviziční použití RM je nejúčinnější:) Ale třeba SCOR je prakticky opravdu využitelný - máte tam univerzální metriky... Co je vždy u RM kruté - že ho (skoro) nikdy nemůžete použít bez "překreslení" do Vaší metodiky.
Proces: Existují RM (standardy) pro běžné agendy (účetnictví, mzdy, nákup apod.)? Jak je to s pracovními náplněmi, nebo funkčními místy?
kalenda: Obzvlášť slušné jsou modely pro společnosti využívající SAP. V RM, které jsou v ARIS, je organizační pohled vždy jen na úrovni rolí (třeba v Adonis je daleko lepší vazba na organizační struktury). Třeba přímé propojení na databáze Mercer.

Referenční model řízení znalostí
OldJoe: Takže možná zpět k původním otázkám – existuje referenční model KM?
kalenda: RM KM je otevřený projekt několika společností, které KM prakticky využívají. Co obsahuje - procesní pohled zejména správu znalostí (vyhledání zdrojů, očistění, uložení, distribuce, sdílené...). RM KM - ten obsahuje navíc velmi kvalitně zpracované struktury znalostí pro BPx.
cfk: Je RM KM, o ktorom hovorite, niekde pristupny?
kalenda: Pouze pro členy IIBA a tam je členství na bázi workgrupy, která to spoluvytváří. Ale teď bude vydán handbook, kde bude publikován znalostní manuál.
fram: Mluvíte o RM pro řízení znalostí. Dovedu si představit RM pro pořízení, uchování, správu a distribuci znalostí, správu kompetencí apod. Charakterem se jedná však o modely velice měkké, které vyžadují mnoho zkušeností.
kalenda: Procesní model pro správu znalostí je opravdu triviální nebo naopak velmi podrobný, pokud zachycuje i IS implementaci. Tam není jeho jádro. Jeho hodnota je v základních znalostních strukturách, které definuje a které se osvědčily jako hodnototvorné pro příslušné procesy.
fram: Existuje tedy model znalostních struktur pro jednotlivé procesy?
kalenda: Pomalu to k němu spěje. Provázání existuje pouze u metaprocesů BPx. Nakonec v jedné implementaci RM ITIL je taky znalostní pohled a docela využitelný.
OldJoe: Jedná se o znalosti pro role definované obvykle v modelech řízení změn (vlastník, business architekt, správce business modelu atd...?
kalenda: Ano.

Modely nebo flipchart?
lubos: Akú metodiku použič, aby so zákaznického modelu sa dal vyrobiť RM, a čo by mal všetko obsahovať, aby bol zrozumiteľný? Ako treba chápať model - len vybraný problém – proces?
kalenda: RM vždy bude účelový, parciální. Moje zkušenost praví, že rozumné je řezat po procesech. Musíme předem definovat, v jakém nástroji. Jiný BMS bude v ARISu a jiný v ProVision.
fram: Nedomnívám se, že problém RM je v nástroji. Musí se přece stanovit zobecněná struktura problému.
kalenda: Metodicky máte pravdu. Prakticky nikoliv. Když mi nástroj nedovolí nějaký pohled (řez) firmou vytvářet pohodlně a levně, tak ho neudělám:) Např. v životě už v ARISu nebudu simulovat variantní produkci. Raději to udělám v jiné db a bez grafiky.
fram: Souhlasím, dokonce si myslím, že tužka a papír na začátku strukturalizace problému jsou výhodnější než nástroje.
kalenda: Nemyslím. Namalovat problém v příslušném modelu je rychlejší a jistější. Protože strukturovanější. Jen nejsme tak zkušení, abychom si dopředu rámcově vyjasnili, jaký problém řešíme a co použít za model.
fram: Je to asi otázka zvyku, na flipchart nakreslené ideové schéma problému je k nezaplacení. Vzniká rychleji než model v počítači.
lubos: Pripájam sa k názoru, že zachytiť problém v nástroji je rýchlejší a spoľahlivejšie. Flipchart potom je potrebné aj tak dostať do modelu - pri jednoduchom modeli sa to dá, ale ak sa model štruktúruje je to už ťažšie sa oientovať na paieri
OldJoe: Hlavně - když donutím protějšek dodržet metodiku, tak je řešení pomocí nástroje určitě rychlejší a komplexnější. Jen ho k tomu nástroji dostat a naučit ho se v něm vyjadřovat a "číst".
cfk: Metody zalozene na "papieroch" mozu viest ku kreativnejsim napadom:)
kalenda: Takže zkusím uzavřít část - modelovat v nástroji nebo kreslit na flipchart. Pokud provádím identifikaci problému/potenciálu - flipchart. Pokud problém už strukturuji - nástroj.

Co má obsahovat RM
lubos: Mali by sme sa vrátiť k RM - ked sa pozerám na svoje modely, nemám dobrý dojem, že by sa dali použiť ako RM, chýba im všeobecný pohľad, vačšinou opisujú skutočnosť tak ako je - je tam veľa operatívnych pravidiel.
fram: Zpátky k obsahu RM. Existuje sjednocená metodika, co vše RM má mít?
kalenda: Obecně ve světě BPx ne.
fram: Není toto téma na diskuzi? Myslím si, že existuje zobecněný koncept pana prof. Scheera, který je možné vzít za základ.
kalenda: No ale ten je trošičku příííííliš široký! A myslím, že původní Scheerův domeček organizace - procesy - data - funkce (a později výkony) je už mimo. Navrhuji - procesy, strategie (+metriky), pravidla, rizika, organizace, znalosti, IS. Speciálně chci vypíchnout pravidla - viz Lubos. Proto je nutné pravidla separovat. Modeloval jste někdo pravidla?

Pravidla a procesy
fram: Myslíte business pravidla?
kalenda: Ano - teď už to překládáme jako "pravidla podnikání". Myslím hlavně strukturální pravidla, která nejsou procesně zachytitelná.
fram: Má je smysl modelovat? Pokud vím, v dostupných nástrojích není speciální typ modelu pro modelování pravidel.
kalenda: Touhle otázkou se vracím obloukem k KM. Tam je dost záležitostí, které je třeba definovat pravidly, protože procesní popis by byl příliš tvrdý.
OldJoe: Pravidla používám jako součást rozhodování a větvení v rámci eEPC... "Strukturální pravidla podnikání" modelovat zatím neumím.
fram: Model chápu jako abstrakci o nepodstatných aspektů reality, abych realitu pochopil. Má tedy smysl modelovat business pravidla? Ty musím mít popsaná přesně.
kalenda: Myslím, že je v BMS zachytit musíme - jde o vztahy těchto pravidel k ostatním prvkům BMS. IDS na to má speciální nástroj Business Rules Designer.
lubos: Čo potrebujeme, je praktické využitie existujúcich modelov na vytvorenie RM, ktoré by sa dali využiť. Pri svojej práci použivame metódu, že používame existujúce modely, ale vždy narážame na problém podrobnosti a operatívnych pravidiel. Len taká verejná správa – má rovnaké procesy (agendy) a na úrovni procesov je to vždy nový problém. Rovnosť je len na úrovni mapy procesov a subprocesov.
kalenda: Ano. Všichni máme nějaké modely. A neumíme je opakovaně využívat ani my sami. Čili téma - odseparovat operativní pravidla a tak zvýšit znovuvyužití. Příklad - likvidace faktury. Podle best practices zcela jednotný proces. A my ho znepřehledníme tím, že do něj natvrdo nacpeme, kdo jaký typ a jakou částku může uvolnit.
fram: Co to jsou operativní pravidla? Nejedná se o metodiku?

Modelování pravidel v ARIS
kalenda: Zopakuji definice pravidel podle Rosse. Strukturální pravidlo - popisuje základní logiku podnikání a jako taková nemůže být porušeno, může být jen nepochopeno. Operativní pravidlo - popisuje logiku rozhodování, vyjadřuje příkazy nebo zákazy a může být porušováno. Čili do procesních modelů jen neporušitelnou logiku podnikání. Například v KM. Tam je dost záležitostí, které je třeba definovat takto, protože procesní popis by byl omezující. A aby to uživateli k něčemu bylo, je nutné někde zachytit kompatibilně ty operativní pravidla. Používám upravenou metodiku, že jeden univerzální objekt používám jako pravidlo podnikání a zatím mám v metodě, že to lze připojit ke spoustě objektů. Následkem toho jsem začal výrazně zjednodušovat 3. úroveň procesů a ty už začínají vypadat univerzálně.
OldJoe: Zajímal by mě dopad oddělení pravidel z modelů procesů na procesní popisy pracovních pozic a na podpisová pravidla - dva obvykle existující požadavky vedení na výstupy z BMS.
kalenda: Mám to propojené na externí db, kde skladuji pravidla. Takže odtud lze tahat např. konkrétní oprávnění do popisů pozic.
OldJoe: Znamená zjednodušit 3.úroveň procesů tím, že se přidá čtvrtá úroveň = modelování pravidel?
kalenda: Ne - jsme pořád ve 3. úrovni - místo modelování rozhodovacích stromů maluji univerzální tok a k činnostem, kde je nutné rozhodovat, připojuji pravidla. Základ je odseparovat, jaký tok vyplývá z podstaty businessu a jaký je vnucen jeho organizační implementací.
OldJoe: Jak je k činnostem připojuji, když ne hierarchizací...? Jako další objekt?
kalenda: Stejně jako např. I/O data. Vazbou jako samostatný objekt. Pak stačí filtr a pravidla jsou fuč. Navíc to umožní vytvářet docela zajímavé specifické výstupy.
lubos:to je zaujímavý prístup - už konečne chápen, ako odstrániť z modelov zložitú štruktúru vetvenia a udalostí.
OldJoe: Ale u toku činností musím mít tedy napojeny i ty role, které vystupují jen u nejsložitějších a nejodpovědnějších větví původního rozhodování .....
kalenda:U rozhodovacích operativních pravidel to jde ošetřit dobře - přečtu připojené role a natáhnu je do db s pravidly. Ano, musím mít napojené všechny v úvahu připadající. Důležité je, že ty ROLE musí být standardní, logické, neporušitelné. Což je další důvod, proč do procesního pohledu používat role a ne přímo pracovní pozice.

Technická realizace modelování pravidel
OldJoe: Pravidlo jako univerzální objekt ARISu a databáze pravidel jako co - vůči všem těm objektům pravidel? Každý objekt pravidel jako jedna položka DB? Jak ta databáze (příklad) vypadá, jedná se o MDB?
kalenda: Je to složitější. K jednomu pravidlu uvnitř db řada odvozených vztahů. Technická realizace v MS-SQL.
lubos: Ako je realizované prepojenie pravidla na DB?
kalenda:Voláním uložené procedury. Ta se spouští buď na vyžádání (při modelování) nebo skriptem u sestav. Zásadní výhoda - údržba pravidel se stává non-ARIS.
lubos: Rozumiem - je to zaujímavé.
OldJoe: Já dokud neuvidím a neprojdu nějaké praktické užití, tak to na mne působí jako další nesourodé technologické zesložitění, a mám z toho obavu. Věcně je jasné, že je to pokrok. Ale působí to syrově, neusazeně......
kalenda: Mluvím o laborování, ne o produktu. Nikomu bych to neprodal:) Ale co dělat, když to jinak zatím ošetřit neumíme. A je menší zlo - zmatené modely zapatlané detaily nebo technický bastard?
OldJoe: Díky za Váš čas a názory - trochu jste mne znejistěl, že půlku modelů máme již po půl roce metodicky zastaralé a "out", ale jestli dokončím v mých podmínkách alespoň toto
lubos: Mám o čom premýšľať - je to nový posun
kalenda: Jsem rád, že jsme se společně nahlodali...

Více.....

ISSN 1802-5676  | Copyright © 2003-2007 BPS Business Process Services