Pojmosloví a jeho význam v diskuzích

Arnošt Katolický

Se zájmem jsem si přečetl diskuzi k textu doc. Řepy. I když tuším, že svojí úvahou nemusím vyvolat zrovna bouřlivý souhlas, dovolím si ji přednést. Týká se problematiky pojmosloví a jeho významu v diskuzích o věcných problémech. V terminologii většiny disciplin platí princip řetězení jednotlivých pojmů. Něco jako v matematice při odvozování. "Mějme... pak ...".

U složitých disciplín jsou vazby pojmů často tak složité a navzájem síťově propletené, že není snadné uhlídat, zda v aktuální diskuzi nedochází k rozdílům v názorech na věcné otázky prostě proto, že - aniž bychom si to v daném okamžiku uvědomovali - jsme se rozešli v chápání některého pojmu, který bychom mohli označit za "výchozí". Když si navíc přiznáme, že - z řady důvodů – svoji síť pojmů ( jejich chápání ) často odvozujeme od "výchozího" pojmu, jehož význam jsme postavil na okamžitém intuitivním chápání, může tu být malér.

Já vím, že je to strašná představa, ale často - abychom se domluvili na chápání jednoho pojmu - musíme "odkráčet hezký kus nazpět" a dohodnout se na chápání pojmů výchozích. Můžeme mít totiž každý svůj perfektní systém pojmosloví, jenom postavený na jiném ( individuálním ) základu.

Samozřejmě lze ihned zareagovat, že od toho jsou standardy, ale známe to. V diskuzích na odborných fórech s tím můžeme, nebo musíme počítat, ale co v podnicích a institucích? Zkuste rozbourat kdoví jak dlouho existující "lokální standard" právě v okamžiku, kdy se potřebujete naléhavě domluvit o něčem významném. ( Pozn. působil jsem 34 let v plzeňské Škodovce.) Ostatně – můžeme se spolehnout na znalost pojmových standardů u všech účastníků diskuze na odborných fórech, kde se řeší věcné problémy? Co nám tedy zbývá?

Zkušený diskutér během diskuze o věcných problémech většinou brzo vycítí, že není něco v pořádku a navrhne onen "návrat" k chápání výchozích pojmů a pokusí se nejdříve sladit právě tyto pojmy. Méně zkušený diskutér bude pokračovat v beznadějném pokusu přesvědčit své „protivníky“. Věcné problémy se v oblasti řízení stupňují a v názorech na jejich řešení se lidé různí. Má-li dojít ke shodě, musí fungovat spolehlivá komunikace. Její úspěch závisí na tom, zda účastníci diskuze dobře chápou navzájem svá výchozí stanoviska. V opačném případě se buď nikdy nedohodneme, nebo se budeme domnívat, (nebo třeba jen tvářit), že jsme se dohodli, ale pravda může být jiná.

Měli bychom se snažit co nejvíce sbližovat své individuální významové slovníky, měli bychom i v pojmosloví směřovat k standardům ( tam, kde již jsou ), podílet se na jejich vytváření, pečovat o jejich publicitu.

V konkrétní diskuzi - má-li mít naději na užitečný výstup - musíme však respektovat skutečnost, která nás často značně omezuje a zařídit se podle toho.

Touto úvahou nechci naprosto popírat význam jednotného pojmosloví, opírajícího se o fundovanou teorii, ani nechci vzdávat snahu o dorozumění na jeho základě. Chtěl jsem upozornit na možné příčiny rozdílného chápání věcných problémů, vyskytující se v praxi. Získal jsem pocit, že i v této naší diskusi zaznělo několik významných, na první pohled odlišných názorů, jejichž rozdíly by bylo možné vysvětlit na základě této mé úvahy.

Originál příspěvku najdete na této adrese.

7 Comments:

Anonymní said...

Pojďme se nejdřív shodnout, které pojmy jsou klíčové a zda jsou jasné.

Za esenciální pojmy procesního řízení já považuji pojmy:

1) proces
2) přidaná hodnota

Definice pojmu proces se sice různí, ale sémant všech je prakticky totožný. Zato k pojmu přidaná hodnota jsem nenašla ani slušnou definici.

Tak navrhuji - zkusme definovat pojem PŘIDANÁ HODNOTA.

Václav Kalenda said...

Reakcí redakční rady na neutuchající debaty o některých základních pojmech bylo vyčištění a přepracování slovníčku BPM. Doporučuji, aby se zde debatovalo jen o těch pojmech, které:

a) buď jsou ve slovníčku definovány chybně nebo nedostatečně

b) ve slovníčku zcela chybí a zasloužily by si vlastní heslo

Přece je zbytečné dokola psát totéž jen kvůli tomu, že je někdo líný číst a možná se i něco naučit.

Anonymní said...

Slovníček jsem prošla, zdá se velmi dobrý, jen některé definice mi připadají až moc stručné, jiné zase šroubované. Lepší zatím nenabízím, možná časem:)

Anonymní said...

Mám dotaz k pojmu role:

Role je určité očekávané chování v dané situaci. Pracovní role je specifičtější – je charakterizovaná schopností operativního porozumění části procesu a jeho opakovaného spolehlivého vykonávání. Tomu také odpovídá ucelená část znalostí a schopností (stejná specializace, hloubka a osvojení). Každá role má proto svůj znalostní profil.

Rozumím tomu dobře, že role je vlastně vymezena nějakými konkrétními znalostmi / dovednostmi?

Anonymní said...

Teď vypukla další debata k terinologii - tentokrát na téma překládat/nepřekládat... u tématu toyoty v blogu. Chtělo by to zobecnit.

Anonymní said...

K definici "role" - její "znalostní" vymezení je velmi šikovné, pak se dá procesní role klidně využít i v IT pro řízení oprávnění.

Anonymní said...

Problém s pojmy není je jednoznačně definovat, problém je prosadit je do užívání. Brání tomu jednak konzervativnost uživatelů (něco jsem takto zvyklý používat, tak proč to měnit), dále přirozená pohodlnost (lidi skoro nečtou - všechno, co má být prosazeno, se jim musí říkat osobně - a to na netu nejde) a v nesposlední řadě využívání pojmů vzhledem k zákazníkům jako marketingového nástroje (my tomu říkáme jinak, takže se lišíme a produkt má vyšší hodnotu), uvnitř firmy zase pro upevnění své jedinečnosti a postavení experta (mluvím svým vlastním odborným jazykem, lidi mi nerozumí a proto ví, že jsem expert).

Takže slovníček je prima, ale cesta k dorozumění hodně daleká.

ISSN 1802-5676  | Copyright © 2003-2007 BPS Business Process Services