Pravidla podnikání

Pravidla podnikání (business rules) nejsou buzzword. Jsou tu s námi od nepaměti, stejně jako procesy. A byla byznysu tohoto světa zjevena takřka totožným způsobem, jako se to stalo u reinženýringu - manifestem (viz dole). Je-li Hammer praotcem BPR, je otcem zakladatelem pravidel podnikání Ronald G. Ross. A přichází se stejně geniálně triviálně tezí: Pravidla musí být abstrahována z procesů - procesy zůstávají, pravidla se mění podle podnikatelské situace.
Proč je toto doporučení tak zásadní a jak nám změní firmu, pokud ho budeme respektovat?

Více.....

Typy pravidel podnikání

Podle Rosse existují 2 typy pravidel pravidel:
- strukturální pravidlo - popisuje základní logiku podnikání a jako taková nemůže být porušeno, může být jen nepochopeno.
- operativní pravidlo - popisuje logiku rozhodování, vyjadřuje příkazy nebo zákazy a může být porušováno

Pokud tuto klasifikaci chceme prakticky použít v modelování a analýze podnikových procesů, musíme si ji rozšířit o metapravidla - které objekty, vztahy či jevy reálného světa budeme považovat za natolik relevantní, abychom se jimi zabývali.

Strukturální pravidla, protože zachycují základní logiku tvorby přidané hodnoty v daném oboru podnikání resp. procesu, jsou relativně konstantní, protože se mění výhradně se změnou podnikání. Naproti tomu operativní pravidla jsou dočasná, reagují na aktuální obchodní potřeby. Pokud operativní pravidla vyseparujeme z procesů a budeme je schopni rychle aktualizovat, budou naše procesy velmi trvalé a přitom vitální.

Podívejme se na hodně zjednodušený příklad posouzení žádosti o úvěr:

Finanční instituce může na základě informací v předložené žádosti buď úvěr poskytnout, odmítnout nebo si může vyžádat dodatečné informace. To jsou pravidla strukturální.

Operativní pravidla, kterých v praxi může být i několik stovek, jsme pro daný příklad zjednodušili na tyto:
- úvěr je poskytován pouze v rozmezí od 10 do 100 tis. Kč
- pro úvěry do 20 tis. Kč stačí, když žadatel nemá záznam v registru dlužníků
- pro úvěry od 20 do 50 tis. Kč musí mít žadatel navíc trvalý příjem
- pro úvěry od 50 do 100 tis. Kč musí žadatel předložit další podklady

Operativní pravidla, která tvoří vnitřní logiku rozhodování, mohou mít charakter:
- výpočtu. Logika výpočtu může být naprogramována a může být vysoce komplexní. Pokročilé systémy dnes využívají i fuzzy logiku. Velmi často se pro doplňování takovýchto pravidel používají analytické nadstavby nad datovými sklady využívající dolování dat a znalostí nebo jsou budovány systémy jako otevřené, které umožňují pravidla průběžně doplňovat či modifikovat podle rozšiřujícího se poznání a konkrétní obchodní situace.
- posuzování smyček a iterací. Např. žádost o úvěr nesmí být starší oproti doplňujícím údajům klienta o více než 10 dní.
- odvozování a vzájemných vztahů. Tato pravidla mohou sahat od jednoduchých otázek typu "Má tento klient u nás účet?" až po velmi komplexní vazby - pokud jde o opakovaný úvěr nad 50 tis. Kč, musí mít klient přiděleného osobního bankéře.

Právě poslední typ operativních pravidel je velmi zrádný. Kde končí operativní a začíná strukturální? Jde o trvalou business logiku nebo jen o obchodní rozhodnutí? Jde o otázku dost zásadní z hlediska BPM (např. pokud budeme modelovat výhradně strukturální pravidla a udržíme operativní logiku separátně, budou mít naše modely výrazně vyšší životnost a přitom budeme schopni rychle reagovat na obchodní požadavky) a IS (která logika bude "zadrátovaná", která customizovatelná a která vytvářená uživatelsky).

Pravidla vzájemných vztahů jsou zrádná ještě z jednoho důvodu. Často v sobě implikují závazky nebo podmínky, které nejsou ze zkoumané procesní logiky zřetelné. V našem případě např. ošetření vazeb mezi osobním bankéřem a bankou. Co se stane, když osobní bankéř dá výpověď?

Více.....

Vymahatelnost pravidel

Pokud základní rozdíl mezi strukturálními a operativní pravidly je v tom, že strukturální pravidla nemohou být porušena, stojí za to zkoumat i to, nakolik jsou operativní pravidla závazná a jaké sankce jejich porušení přináší. Existuje 6 úrovní vymahatelnosti pravidel, které lze samozřejmě kombinovat:

- absolutní pravidlo. Pokud je porušení pravidla zjištěno, vždy automaticky následuje trest.
- vyšší rozhodnutí. Porušení pravidla je oznámeno pracovníku s vyšší pravomocí a ten má právo udělit trest.
- oprávnění k porušení. Pracovník se specifickým oprávněním může pravidlo porušit.
- výjimky. Pracovník může v konkrétním případě výjimečně rozhodnout, že pravidlo poruší.
- zdůvodnění. Pracovník může pravidlo porušit, ale musí toto porušení zdůvodnit.
- doporučení. Pokud pracovník porušuje pravidlo, je mu to připomenuto.

Dobrou praxí je důsledné oddělování vlastních pravidel od nápravných procedur, které jsou spuštěny při porušení pravidla.

Více.....

Manifest pravidel podnikání

(The Business Rules Manifesto)
Version 2.0, November 1, 2003. Edited by Ronald G. Ross.

Article 1. Primary Requirements, Not Secondary
1.1. Rules are a first-class citizen of the requirements world.
1.2. Rules are essential for, and a discrete part of, business models and technology models.

Article 2. Separate From Processes, Not Contained In Them
2.1. Rules are explicit constraints on behavior and/or provide support to behavior.
2.2. Rules are not process and not procedure. They should not be contained in either of these.
2.3. Rules apply across processes and procedures. There should be one cohesive body of rules, enforced consistently across all relevant areas of business activity.

Article 3. Deliberate Knowledge, Not A By-Product
3.1. Rules build on facts, and facts build on concepts as expressed by terms.
3.2. Terms express business concepts; facts make assertions about these concepts; rules constrain and support these facts.
3.3. Rules must be explicit. No rule is ever assumed about any concept or fact.
3.4. Rules are basic to what the business knows about itself -- that is, to basic business knowledge.
3.5. Rules need to be nurtured, protected, and managed.

Article 4. Declarative, Not Procedural
4.1. Rules should be expressed declaratively in natural-language sentences for the business audience.
4.2. If something cannot be expressed, then it is not a rule.
4.3. A set of statements is declarative only if the set has no implicit sequencing.
4.4. Any statements of rules that require constructs other than terms and facts imply assumptions about a system implementation.
4.5. A rule is distinct from any enforcement defined for it. A rule and its enforcement are separate concerns.
4.6. Rules should be defined independently of responsibility for the who, where, when, or how of their enforcement.
4.7. Exceptions to rules are expressed by other rules.

Article 5. Well-Formed Expression, Not Ad Hoc
5.1. Business rules should be expressed in such a way that they can be validated for correctness by business people.
5.2. Business rules should be expressed in such a way that they can be verified against each other for consistency.
5.3. Formal logics, such as predicate logic, are fundamental to well-formed expression of rules in business terms, as well as to the technologies that implement business rules.

Article 6. Rule-Based Architecture, Not Indirect Implementation
6.1. A business rules application is intentionally built to accommodate continuous change in business rules. The platform on which the application runs should support such continuous change.
6.2. Executing rules directly -- for example in a rules engine -- is a better implementation strategy than transcribing the rules into some procedural form.
6.3. A business rule system must always be able to explain the reasoning by which it arrives at conclusions or takes action.
6.4. Rules are based on truth values. How a ruleís truth value is determined or maintained is hidden from users.
6.5. The relationship between events and rules is generally many-to-many.

Article 7. Rule-Guided Processes, Not Exception-Based Programming
7.1. Rules define the boundary between acceptable and unacceptable business activity.
7.2. Rules often require special or selective handling of detected violations. Such rule violation activity is activity like any other activity.
7.3. To ensure maximum consistency and reusability, the handling of unacceptable business activity should be separable from the handling of acceptable business activity.

Article 8. For the Sake of the Business, Not Technology
8.1. Rules are about business practice and guidance; therefore, rules are motivated by business goals and objectives and are shaped by various influences.
8.2. Rules always cost the business something.
8.3. The cost of rule enforcement must be balanced against business risks, and against business opportunities that might otherwise be lost.
8.4. More rules is not better. Usually fewer good rules is better.
8.5. An effective system can be based on a small number of rules. Additional, more discriminating rules can be subsequently added, so that over time the system becomes smarter.

Article 9. Of, By, and For Business People, Not IT People
9.1. Rules should arise from knowledgeable business people.
9.2. Business people should have tools available to help them formulate, validate, and manage rules.
9.3. Business people should have tools available to help them verify business rules against each other for consistency.

Article 10. Managing Business Logic, Not Hardware/Software Platforms
10.1. Business rules are a vital business asset.
10.2. In the long run, rules are more important to the business than hardware/software platforms.
10.3. Business rules should be organized and stored in such a way that they can be readily redeployed to new hardware/software platforms.
10.4. Rules, and the ability to change them effectively, are fundamental to improving business adaptability.

Originál pravidel "The Principles of Rule Independence" je uveřejněn zde:
http://www.businessrulesgroup.org/brmanifesto.htm

Více.....