Management znalostí

Doc. ing. Ludmila MLÁDKOVÁ, Ph.D.
Vysoká škola ekonomická v Praze, katedra managementu


Management znalostí nám umožňuje lépe využít znalosti, které jako jedinci, skupiny či celé organizace máme. Ačkoliv nejde o nic nového, management znalostí se jako samostatná disciplína začal profilovat až v posledních patnácti letech. Za jeho rozvoj může globalizace, rozvoj technologií, především komunikačních, narůstající složitost světa, narůstající specializace pracovníků, atd. Základními pojmy managementu znalostí jsou data, informace a znalosti. Tyto pojmy lze definovat následovně:

Data to je vše, co je objektivně kolem nás, identifikujeme je pomocí smyslů. Informace jsou data, kterým jejich uživatel dává při interpretaci význam. Znalost je informace plus to, s čím interaguje v mozku uživatele, tedy jeho předchozí znalosti a dovednosti, zkušenosti, mentální modely, vztahy, hodnoty, principy, podle kterých žijeme, to, v co věříme, atd.

Informace jsou důležité, bez znalosti jak je použít jsou však k ničemu. Následující příběh je to jasně demonstruje.

Mayer Rothschild z Frankfurtu založil bankovní dům a vytvořil výkonnou rodinnou síť, která mu umožnila financovat šlechtu celé Evropy. Syna Solomona poslal do Vídně, syna Jamese do Paříže, Kalamanna do Milána, Nathana do Londýna a Amšela si nechal u sebe ve Frankfurtu. Rodina nebrala v potaz hranice ani války, byla velmi diskrétní a brzy měla klienty mezi nejvyšší šlechtou. V 19. století znala modré kabátce Rothschildových kurýrů celá Evropa, málokdo si však uvědomoval, že kromě peněz a cenných papírů vozí i něco mnohem důležitějšího a cennějšího – informace o úrodě, počasí, nových svazcích mezi panovnickými rodinami, atd. Bylo obecně známo, že Rothschildové mají vždy nejnovější a nejspolehlivější informace.

V červnu roku 1815 se u belgického městečka Waterloo schylovalo k velké bitvě. Na jejím výsledku byla zainteresovaná celá řada lidí, od prostých vojáků až po panovníky. Výsledek velmi ležel na srdci i Nathanovi, protože to byl on, kdo financoval a de facto vyzbrojil obrovskou Wellingtonovu armádu. Nathanova londýnská pobočka byla největším individuálním majitelem britských státních dluhopisů. Wellingtonova porážka pro by Nathana i celou rodinu měla nedozírné následky.

Díky své informační síti byl Nathan první v Anglii, kdo znal výsledek bitvy. Jako loajální občan informoval nejprve britskou vládu o jejím velkém vítězství. Pak se vydal na burzu. To, co tam dělo se zapsalo do dějin stejně jako Wellingtonovo vítězství.

Nathan vešel do burzy klidným a pomalým krokem. Zaujal své obvyklé místo u jednoho sloupu a pohybem ruky naznačil svým lidem co mají dělat. Ti začali prodávat britské státní dluhopisy. Ostatní brokeři, kteří věděli, že Nathan má vždy nejlepší informace si domysleli, že Wellington utrpěl porážku, zpanikařili a začali se také dluhopisů zbavovat. Cena dluhopisů začala klesat, až se zhroutila. V tom okamžiku je Nathan koupil zpátky. A tak se během pár chvil z rodinné banky stala největší finanční mocnost světa [1].

Nathan Rothschild mnohonásobně zvětšil rodinné jmění díky svému rychlému a spolehlivému informačnímu systému a díky znalosti jak nabyté informace využít. Dnes bychom ho považovali za skvělého znalostního pracovníka, který má skvělý systém řízení znalostí. V dalších dílech tohoto seriálu se podíváme na pár triků jak na znalosti.

Literatura
[1] Allison, W. Adams J. Hambly G.: Odsouzeni k opakování. Euromedia Group. 2001. ISBN 80-242-0499-1

Klíčová slova (anglicky): Knowledge Management; KM; Organizational Behavior; Organizational Theory; Human Resources; Personnel Management; Business Process Management; Business Decision Management; BDM.

Standardní citace tohto příspěvku: Ludmila Mládková; Management znalostí; BPM portál – téma mesiaca, 6/2008; ISSN 1802-5676; URL: http://bpm-tema.blogspot.com/2008/06/management-znalosti.html

8 Comments:

Anonymní said...

Jako definice pro informace se mi víc líbí "informace = vztah mezi daty".

Anonymní said...

To by pak informací byla každá relační databáze:)

Myslím, že správně doc. Mládková definuje, že informace vyžadují lidskou (!!) interpretaci.

Anonymní said...

Ha! To znamená, že třeba dokumentovaná znalost, do té doby, než si ji někdo přečte a v hlavě interpretuje, jsou vlastně DATA!

Anonymní said...

Výborný příběh! Myslím, že vyprávěním příběhů transformace informací do znalostí začíná. Díky za praktické předvedení!

Anonymní said...

To je fajn, že se tématu ujala autorka jedné z prvních smysluplných knih o KM na českém knižním trhu. A kdyby někoho zajímal projektový přístup ke KM, pak zkuste adresu: http://knowman.akamonitor.cz/podminky.htm, s upozorněním, že jsem to psal v roce 2001. Možná bude zajímavé srovnat co se za tu změnilo.

Anonymní said...

Velmi dobrý postřeh pana Kvasila, že příběhy se informace dostávají do kontextu a usnadňují pochopení a že se tak stávají znalostmi. Když tuto myšlenku dotáhnu - dokumentovat znalostri bychom měli nikoliv jen izolovanými QA, ale v kontextu, tedy v příběhu.

Anonymní said...

Chtěla bych se paní doc. případně ostatních zkušených kolegů zeptat, zda jsem dobře pochopila - znalost je tedy to, co mi umožňuje jednat podle přijatých informací?

Anonymní said...

Pro Majku, ale i pro ostatní - ale jen můj skromná názor.

Znalost ještě nestačí, abych jednal podle přijatých informací. Znalost je to, že rozumím jejich kontextu a "umím" je použít.

Jenže:
1) Můžu umět, ale nemusím chtít. To je o motivaci.
2) Můžu mět, dokonce i chtít, ale nemusím smět. To je o kompetencích či oprávněních.

Takže od znalosti ke skutku je ještě hodně daleko:):)

ISSN 1802-5676  | Copyright © 2003-2007 BPS Business Process Services